další panenka na světě

Když zrovna počasí nepřeje

... bavím se a "panenkuji".

Panenka na přání.

    Dárek pro naše nové miminko -  vnoučka (po třech holkách máme chlapečka).

..... a před dvěma týdny.

Podzim

 Znovu jsem se přesvědčila jak ten čas neskutečně letí. Byla jsem kamarádkou dotázána, co dělá můj blog. No nějak na něj nezbýval čas. Ani se mi nechtělo věřit, že jsem poslední příspěvek vkládala uprostřed léta a najednou je tady podzim, no vlastně skoro už zima.

Tak to u nás vypadalo minulý týden.

Tvořeníčko, tvoření

Léto je v plném proudu a tak trávím většinu času jak na zahradě, tak i mimo dům, přesto se snažím i něco tvořit.

Taška, tak trochu ve sportovním duchu, je velmi praktická a vejde se do ní téměř vše. Zbylo i na pouzdro na brýle. Posloužila látka Ikea.

Kryt na šicí stroj - dárek pro dceru k svátku.

A zase panenky - koníček největší.

Výlet do Brna

Konečně jsme se rozhodli zrealizovat dlouho plánovaný výlet do Brna. Roky jsme tam nebyli, když nepočítám příležitostné projíždění či spíše objíždění města a případný oběd nebo večeři při této příležitosti někde na jeho okraji.
Den "D" byl naplánovaný na uplynulou neděli. Předpověď počasí byla optimistická,  vhodná právě na cestování a procházky a tak jsme vyrazili k jihu. Bohužel už v Olomouci nás zastihl hustý déšť a venkovní teplota byla mezi 11-12 stupni. Nezměnilo se to ani po příjezdu do Brna. Nicméně jsme se vydali na procházku s cílem projít co možná nejvíce památek, i když s deštníkem a mírně mrznoucími prsty. Když však mi začaly zimou křičet i prsty na nohou (bláhově jsem si obula letní sandály), tak jsme začali přemýšlet o změně plánu. K tomu měla posloužit nejlbižší restaurace a dobrý oběd. Největším naším přáním v dané situaci však bylo, aby přestalo pršet a kdyby se i oteplilo, byli bychom navrcholu blaha. Kupodivu, naše přání a dokonce obě, byla vyslyšena, a když jsme vyšli z restaurace skutečně svítilo sluníčko a bylo docela příjemně. Procházka mohla začít. Navštívili jsme všechna místa, která jsme chtěli vidět a na zpáteční cestě jsme se zastavili ještě ve Slavkově. Byla jsem velmi překvapená, jak je to hezké městečko a jeho zámek s jeho zahradou mě doslova okouzlili. Domů jsme se vrátili příjemně unaveni se spoustou dojmů a zážitků. Přikládám pár obrázků z tohoto hezkého výletu.

 Divadlo Husa na provázku z boční ulice.

 Vila Tugendhat nás naprosto dostala, je nádherná, nadčasová a právem si zaslouží své místo v památkách kulturního světového dědictví UNESCO.

 Mít něco takového v menším, to by byl sen .. ovšem nesplnitelný.

 Zahrada je stejně tak krásná - jednoduchá a v naprostém souladu s vilou.

                                            Slavkov

Léto budiž pochváleno

Po delší odmlce jsem zase tady. V poslední době nějak nestíhám, ale polepším se.

Začínám obrázky z rozkvetlé lení zahrady. Mám ráda plaménky a máme jich na zahradě několik druhů, tak alespoň některé z nich, které mi dělají opravdu radost. Názvy bohužel neznám, lépe řečeno jsem si je nepoznačila a zapomněla. Ale tak nevadí.

 Tento fialový na jaře mírně omrzl, ale přesto se nakonec  "vzpamatoval" a má se hezky k světu.

Další odrůda plaménku, obsypaný spoustou drobných květů a navíc přenádherně voní.

 A ještě jeden clematis s bílými květy.

Nakonec převislé jahody, které neodmyslitelně patří k létu. No, spíš k jeho začátku, ale tyto plodí až do podzimu. Sice nevypadají jako na obrázku nabídky zahradnického centra (asi by potřebovaly větší péči, než jen zalévání) a tak u nás slouží spíš jako dekorace, kterou můžete i ochutnat.